Tuto stránku jsem původně založila před rokem jako místo pro své fotografie, články a tvorbu. Název “Way to harmony” měl vyjadřovat sdílení mé vlastní cesty k harmonii, jenže mi to pořád z různých důvodů nešlo. Téměř po roce koronavirové krize, kdy se dójó uzavřela a naše jednotlivé cesty se rozpojily, vnímám, jaký vliv to na mne má. Zdraví a životy jsou na prvním místě. Ale i když se zavřeme fyzicky, srdce a duši nám nikdo zavřít nemůže, pokud to sami nedovolíme. A tak vznikl nápad v době izolace, nejistoty, stresu a přebytku špatných zpráv, dodat si na tu cestu trochu světla. Začínáme potřebovat “cestu k harmonii”, jak z toho ven, a tak ten název začíná dávat možná lepší smysl.
Jedna z posledních kaligrafií O-Senseie.
Cesta aikidó není jen o fyzickém cvičení a technikách, jak to možná před krizí mohlo někdy vypadat. Cesta krizí nekončí, pokračuje. Dostali jsme šanci na vnitřní hledání, které předtím nemělo tolik prostoru. Nemůžeme se setkávat v dójó a na stážích, pojďme se setkat alespoň zde. Pojďme vytvořit místo, kde nezáleží na příslušnosti k organizaci nebo stylu cvičení aikidó. Podpořme se, protože všichni máme rádi to samé, jsme na stejné cestě, i když individuálně se ty cestičky odvíjejí různě.
“Pravá cesta bojovníka se zakládá na soucitu, moudrosti, nebojácnosti a lásce k přírodě. Aikidó rozvíjí tělo i mysl, sám Morihei Ueshiba ho nazval Uměním míru, nenásilnou cestou k vítězství tváří v tvář konfliktu. Věřil, že principy aikidó lze uplatnit ve všech výzvách, které nás v životě potkají. Duchovní může zvítězit nad materiálním, i když jsou vyhlídky zdánlivě beznadějné. Bushidó nás učí, jak žít, jak život chránit a pečovat o něj.”
Morihei Ueshiba & John Stevens, Umění míru
2. kyu